Slovenská speleologická spoločnosť

Dobrovoľné združenie záujemcov o kras a speleológiu. Odhaľujeme tajomstvá podzemia.

Objavovanie jaskýň

Objavovanie

Hľadanie a prieskum nových podzemných priestorov na Slovensku i vo svete.

Dokumentácia

Precízne mapovanie, zameriavanie a evidencia jaskýň pre budúce generácie.

Ochrana

Aktívna starostlivosť o krasové územia, vody a krehké jaskynné ekosystémy.

Výskum

Odborný speleologický, geologický a biospeleologický výskum na vysokej úrovni.

Stať sa členom

Prihláška, kontakty a praktický postup vstupu do Slovenskej speleologickej spoločnosti.

SK RSS RSS kanál pre SK RSS

  • Photos from Správa slovenských jaskýň's post
    by Správa slovenských jaskýň on 4. augusta 2026

    ZO SÉRIE 100 ROKOV OBJAVENIA DOMICE ŽIVOT UKRYTÝ V PODZEMÍ Od objavenia jaskyne pred sto rokmi až dodnes bolo v Domici zaznamenaných 270 druhov bezstavovcov. Nachádzajú sa tu prevažne druhy prenikajúce z povrchu, ale aj pravé jaskynné živočíchy a vzácne lokálne endemity. Osobitné postavenie má vodná fauna Domice, kde je známych viac ako 20 druhov vodných bezstavovcov. Až osem z nich patrí medzi stygobionty – živočíchy, ktorých celý životný cyklus je viazaný na podzemnú vodu. To ju zaraďuje medzi lokality s najvyššou zaznamenanou diverzitou podzemnej vodnej fauny na Slovensku. Najviditeľnejším zástupcom je kôrovec Niphargus aggtelekiensis, v Domici dorastajúci do mimoriadnej veľkosti až 5 cm. Suchozemské spoločenstvá tvoria z veľkej časti povrchové druhy, ktoré jaskyňu využívajú iba čiastočne ale aj pravé jaskynné formy – troglobionty, trvalo prispôsobené životu v podzemí. Medzi najvýznamnejšie patria západokarpatské endemity, ako napríklad mnohonôžka Typhloiulus sp. a chvostoskoky Pseudosinella aggtelekiensis, Pygmarrhopalites slovacicus a P. aggtelekiensis Vzácnym obyvateľom Domice je slepá mnohonôžka Typhloiulus sp., ktorá s dĺžkou okolo 3 cm a viac ako 150 pármi nôh patrí k najväčším a „najnohatejším“ suchozemským jaskynným živočíchom na Slovensku. Od objavu jaskyne sa výskum posunul od náhodných zberov živočíchov až k podrobnému štúdiu fungovania celého jaskynného ekosystému. Domica sa stala významným prírodným laboratóriom ekologického a potravného výskumu bezstavovcov. Pri suchozemskom kôrovcovi Mesoniscus graniger sa skúmalo trávenie, dýchanie, teplotné nároky aj zdroje nevyhnutných mastných kyselín. Výsledky ukázali význam húb, rias, mikroorganizmov a guána v potravných vzťahoch, ako aj prispôsobenie sa mikroklimatickým podmienkam jaskyne. Medzi pozoruhodnosti Domice patria aj 1 m vysoké guánové kopy, ktorých najstaršie vrstvy majú viac ako tisíc rokov. Guáno je zásobárňou živín, prostredím pre mikroorganizmy a potravou pre mnohé bezstavovce. Zároveň uchováva peľ, zvyšky hmyzu a chemické látky. Vedci z jeho vrstiev získali informácie o potrave netopierov ale aj o zmenách okolitej krajiny. (Feed generated with FetchRSS)

  • Súhrn speleo noviniek (32. týždeň 2026)
    by dankez on 3. augusta 2026

    Slovenska Speleologická Spoločnosť JT 2026 📅 2026-07-29 Sk_Speleo pred vchodom do jaskyne Nová Kresanica /2016 m.n.m./, ktorej dĺžka presiahla 1 km , hĺbka -190m, zima 2004, foto: J 📅 2026-07-30 Photos from Správa slovenských jaskýň's post 📅 2026-07-30 Cz_Speleo Objevy na Kněhyni 📅 2026-08-02 Photos from ZO ČSS 6-11 Královopolská's post 📅 2026-07-27 Photos from Hranická propast – ZO ČSS 7-02 Hranický kras's post 📅 2026-07-27 Zahraničie Esplorare per conservare: perché le grotte sono laboratori viventi del pianeta 📅 2026-08-03 Corso di speleologia a Putignano: al via il 37° Corso di Introduzione alla Speleologia del Gruppo Ricerche Carsiche 📅 2026-08-03 Nardò, Gruppo Speleologico Neretino verso il finale del ciclo estivo tra preistoria e patrimonio idrico 📅 2026-08-03 Sei giovani barbagianni in un solo nido: un segnale incoraggiante per la biodiversità rurale 📅 2026-08-03 Pipistrelli e anticorpi: scoperta la doppia architettura genetica che li rende immuni ai virus 📅 2026-08-02 Font-de-Gaume: la datazione al radiocarbonio riscrive la cronologia dell’arte rupestre paleolitica 📅 2026-08-02 Speleologia a Pradut: il Gruppo Speleologico Sacile racconta le nuove esplorazioni alla Cjasa dei Venth 📅 2026-08-02 CAI Regione Toscana e Mountain Wilderness Italia insieme per il Parco Nazionale delle Alpi Apuane 📅 2026-08-02 L’Ipogeo di Calaforno racconta ancora la preistoria: una nuova datazione riscrive la storia di un reperto 📅 2026-08-02 La siccità del Danubio fa emergere presunti resti di mammut in Bulgaria 📅 2026-08-02 Project Berger 2026: al Gouffre Berger uno studio sull’inquinamento da agenti patogeni nelle grotte 📅 2026-08-01 Scintilena supera le 250 mila visualizzazioni a luglio 2026: archeologia, speleologia ed esplorazioni guidano l’interesse dei lettori 📅 2026-08-01 Musica sulle Apuane: ad Arni la montagna diventa palcoscenico, comunità e presidio del territorio 📅 2026-08-01 Speleologia in cavità artificiali: il CAI Ortona dedica una serata al libro di Gabriele La Rovere 📅 2026-08-01 Creta, microbioma della grotta Gourgouthakas: dai 1.100 metri dei Lefka Ori una biobanca per la ricerca 📅 2026-08-01 The post Súhrn speleo noviniek (32. týždeň 2026) appeared first on Blog SSS.

  • pred vchodom do jaskyne Nová Kresanica /2016...
    by Malužinská jaskyňa a Speleo-autokemp on 30. júla 2026

    pred vchodom do jaskyne Nová Kresanica /2016 m.n.m./, ktorej dĺžka presiahla 1 km , hĺbka -190m, zima 2004, foto: J. Szunyog. Vzadu Kriváň, Krátka, Hrubý vrch, dole Tichá dolina (Feed generated with FetchRSS)

  • Photos from Správa slovenských jaskýň's post
    by Správa slovenských jaskýň on 30. júla 2026

    ZO SÉRIE 100 ROKOV OBJAVENIA DOMICE SVETOVÉ PRVENSTVO SKÚMANIA GUÁNOVEJ KORÓZIE Z hľadiska geológie a geomorfológie je Domica známa nielen jaskynnými úrovňami so stropnými korytami, sintrovými štítmi a kaskádami, ale aj guánovou koróziou a početnými guánovými hrncami. Guánová korózia prebieha v miestach, kde sa hromadí netopierí trus (guáno). Domica je jedinou sprístupnenou jaskyňou na Slovensku, v ktorej sa netopiere vyskytujú prakticky celý rok. V častiach Prales a Palmová sieň sa v jarnom a jesennom období vyskytuje výnimočná kolónia vzácnych podkovárov južných (Rhinolophus euryale) s početnosťou viac ako 2500 jedincov. Kopy netopierieho guána sú vysoké do 1,2 m, najväčšie zaberajú plochu do 8 × 4 m. Voda presakuje cez guáno a obohacuje sa o amónne soli, najmä fosfáty a sulfáty. Keď reaguje s podložnými karbonátmi vznikajú sírany a fosforečňany kalcia. Pritom vznikajú guánové minerály (sadrovec, kolofán, brushit a novovytvorený kalcit). Guánová korózia „rozhlodáva“ najmä stalagmity, miestami z guánovej kopy vyčnievajú iba trosky. Najmä na spodnom okraji stalagmitov a ich blízkosti sa vytvárajú väčšie korózne priehlbiny – guánové hrnce. Už počas prvotného výskumu jaskyne v roku 1932 si ich všimol prof. Radim Kettner, predseda Vedeckej krasovej komisie pre vedecké spracovanie Domice zriadenej Klubom československých turistov. Súbornejšie ich opísal v roku 1936. Napočítal viac ako 150 guánových hrncov s priemerom zväčša do 0,3 až 0,4 m. Najväčší guánový hrniec v Pralese má priemer takmer 0,5 m a hĺbku 1 m. Rozsiahlejšiu vedeckú štúdiu o guánovej korózii v jaskyni Domica spracoval v roku 1937. Z dôvodu vojnových udalostí však vyšla až v roku 1948. Pred niekoľkými rokmi sa na základe veku guána uloženého v guánových hrncoch a ich hĺbky určila rýchlosť korózie 0,23 až 0,65 mm/rok. (Feed generated with FetchRSS)

  • Pred 10 rokmi a aj nejaký ten mesiac navyše...
    by Malužinská jaskyňa a Speleo-autokemp on 24. júla 2026

    Pred 10 rokmi a aj nejaký ten mesiac navyše bola objavená Modrá jaskyňa /Gabika, Tinka, Maťo, Jano/. (Feed generated with FetchRSS)

  • Malužinská jaskyňa | Úžasný podzemný klenot
    by Malužinská jaskyňa a Speleo-autokemp on 21. júla 2026

    Malužinská - Bocianska dolina je zatiaľ jedinou dolinou kde sa dajú navštíviť 3 podzemné unikáty. Malužinská jaskyňa je známa svojou krásou a rôznymi významnými prvkami. Jej najväčší priestor je tzv. Vysoký dóm s výškou až 14 metrov a dĺžkou približne 33 metrov. Jaskyňa je vytvorená v dolomitoch a je známa svojou prítomnosťou pulimentu, červenohnedej plastickej hliny, ktorá sa kedysi používala pri výrobe rámov na obraz. Prístup k jaskyni je trochu športovo-adrenalínový, najprv približne desaťminútová túra do kopca, potom zostup úzkou chodbou a schodiskom - mlynárske schody. Jaskyňa je otvorená od marca do novembra a odporúča sa objednať sa vopred na tel.: 0907 474 508 Štôlňa Zubaustollen je sprístupnená baňa nachádzajúca sa v obci Malužiná, na začiatku Malužinskej doliny. Otvorená je od 3. júna 2022 a je známa svojou farebnou výzdobou a čarovným jazierkom. Prehliadky sú limitované na 10 osôb a je potrebné rezervovať telefonicky alebo e-mailom. Vstupenky sa zakúpia na recepcii Speleocampu Malužiná, kde návštevníci dostanú aj potrebnú výstroj, ako sú baterky a šiltovky. Cesta k bani trvá približne 25 minút pešo a je otvorená celoročne. 0907 474 508 https://maluzinskajaskyna.sk/ Štôlňa Salvátor sa nachádza v obci Vyšná Boca a bola otvorená pre verejnosť v roku 2018. Štôlňa ponúka prehliadku histórie baníctva v regióne a technológie ťažby zlata a striebro. Vstup do podzemia je možný len so sprievodcom, ktorý prevedie návštevníkov úzkymi chodbami a zachovanými banskými dielami. Štôlňa je horizontálna, čo umožňuje pohodlný prístup do srdca hory, kde teplota dosahuje stabilných 6 až 8 stupňov Celzia. V štôlni sa v minulosti ťažilo zlato a striebro. 0917 581 851 Nachádza sa nad obcou Malužiná, na ľavej strane Bocianskej doliny, na severnej strane Nízkych Tatier. Je vytvorená v dolomitoch.(Feed generated with FetchRSS)

  • Photos from Správa slovenských jaskýň's post
    by Správa slovenských jaskýň on 21. júla 2026

    PREDNÁŠKA NIELEN O VAŽECKOM KRASE Minulý týždeň sa v areáli Važeckej jaskyne uskutočnilo podujatie venované Važeckému krasu a jaskyni. Sprievodcom aj verejnosti prednášal zaslúžilý jaskyniar a bývalý správca Važeckej jaskyne Milan Orfánus, ktorý sa poznávaniu tajomstiev krasu a histórie Liptova aktívne venuje aj na dôchodku. (Feed generated with FetchRSS)

  • Photos from Správa slovenských jaskýň's post
    by Správa slovenských jaskýň on 17. júla 2026

    BIOSPELEOLOGICKÝ VÝSKUM VO FATRANSKEJ ZVONICI Včera sme vykonali biospeleologický výskum vertikálnej jaskyne Zvonica v Šípskej Fatre neďaleko obce Komjatná. Množstvo dreva, vrátane zvyškov kmeňa stromu, ktorý mal v dávnejšej minulosti zastúpiť rebrík pri krkolomnom zostupe na dno jaskyne, predstavuje ideálne podmienky pre výskyt drobných bezstavovcov. Biológ je s výsledkami spokojný, priložené fotky sú o to horšie... (Feed generated with FetchRSS)

CZ RSS RSS kanál pre CZ RSS

  • Objevy na Kněhyni
    by eiger eiger on 2. augusta 2026

    Jeskyni Žánovou díru jsme sice objevili již v roce 1981 a  tehdy měla hloubku 12 metrů a délku chodeb 20 m. Ale při revizi v roce 1990 jsme zjistili, že v jeskyni došlo ke změnám. Což v beskydském pseudokrasu není nic nezvyklého. Průlez ze  vstupní chodby na spodní patra se zcela zavalil. Dva pokusy o otevření průlezu v dalších letech skončily neúspěšně. Až……. Až kopacími pracemi na dvou akcích v roce 2020 (nejdříve Pepa s Romanem a pak Roman L., Monika, Krysta, Honza F. a Ondra) se průlez znovu podařilo otevřít a Monika s Romanem opět sestoupili do nitra “Žánovky”, aby zjistili, že jeskyně vypadá zcela jinak a je těžko průlezná. Zřejmě došlo k sesuvu pískovcových lavic a zavalení některých prostor. To ale nedalo spát Honzovi L. a Frantovi a v roce 2025 prolongačními pracemi otevřeli  další menší prostory. Je 30 července 2026 a na Kněhyni se vypravují Monika, Roman, Kuba a Kuba junior, vyzbrojení řádným kangem. A jak to viděla Monika: Nejprve vlézáme do Kyklopa a koukáme všude možně, zda-li někde nenajdeme další pokračování. Po seslezu po žebříku junior prolézá štěrbinu a prochází systém spodem až k lanu, které visí v levé větvi. Ve spodní chodbě zkoušíme najít další sestup, množství padající suti je značné, daří se nám najít 2 metry směrem dolů a končíme. Vracíme se zpátky po laně nahoru a ještě jednou slézáme žebřík a hledáme v pravé větvi. Nejmenší junior prolézá puklinu mezi balvany pod žebříkem, ale ani ta nikam nevede.  A zlatý hřeb akce jdeme do Žanovky, po Lenyho vrtací práci na poslední akci, plazivku prolézáme všichni. Kuba zaujímá pozici a vrtá, v pokračování určeném Romčou. Není to snadné i zde je dost málo místa, ale daří se a kámen se na horní části odštipuje a následně sedá do pukliny. Můžeme dále. Kuba shazuje pár kamenů, pokračování nevede po směru pukliny, ale dolů. Sestoupíme a otevře se úžasný pohled do velké rozsedlinové chodby. Sestupujeme 10 metrů po kaskádě, v rozporu na římsu, kterou pak slézáme do chodby. Prostory jsou zde poměrně velké a vybíhají oběma směry. Délka chodeb bude odhadem něco kolem 50 metrů Je zde, ale poměrně dost mokro, takže se do nás brzy pouští zima. Romča pak ještě zkouší převalit pár kamenů a leze do jednoho z komínu, ale nic moc dalšího neobjevujeme. Pak ještě sleze do pravé části, průlez na spodní patro je volný i po poslední kopací akci, kdy se Lenymu a Frantovi podařilo odkrýt chodbičku, zhruba 20 metrů dlouho, která vede směrem do Kyklopa – je však značně suťová. Na sestup na spodní patro v této části dáme lano, výlez z této části je bez něj dost obtížný.  Jsme venku  a je parádní jeskyňařit v 30 stupních. Nahřátí míříme do malého Kyklopa. Po vlezu hned vidíme onen sestup dolů, ale od poslední kontroly před 6 lety je tam více spadaných kamenů. Je i vidět odkud mohli vypadnout, takže malý Kyklop jenom rychle prolézáme. Tuhle suť rozebírat nechceme.  Je pokročilá hodina a míříme domů. Po cestě sbíráme odpadky – je zde spousta skleněných lahví. Narážíme na Mariánku a ješte se do ní rychle nasoukáme, jelikož jsou overaly úplně mokré vlezeme jen do vstupní části – preciznější prohlídku necháme na příště.   V nově objevených prostorách   The post Objevy na Kněhyni appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

  • Photos from ZO ČSS 6-11 Královopolská's post
    by ZO ČSS 6-11 Královopolská on 27. júla 2026

    Co udělá jeskyňář, když za sintrovou ucpávkou navrtá volnou dutinu? Sezve kamarády, půjčí si velké kladivo a vydá se zkoumat, co by tam mohlo být zajímavého. Od pátku 24. do neděle 26. července probíhal další pokus o odhalení tajemství našeho aktuálního pracoviště v Křížově jeskyni. Povedlo se nám odkrýt a vyklidit kapsu světlých jílovo-písčitých sedimentů o rozměrech zhruba 100 × 150 × 30 cm (šířka × délka × výška). Prostor je vymezený skalními bloky či výčnělky na dně a sintrem na stropě, a tak jediná možná cesta vede vpřed. Držte nám palce. Děkujeme za výpomoc kolegům ze Speleoklub Brno ZO 6-12, Holštejnská výzkumná skupina a Speleohistorický klub Brno ZO 6-26. (Feed generated with FetchRSS)

  • Photos from Hranická propast - ZO ČSS 7-02...
    by Hranická propast - ZO ČSS 7-02 Hranický kras on 27. júla 2026

    Přátelé, kamarádi, příznivci a obdivovatelé Hranické propasti! V měsíci červenci máme za sebou další akce, o kterých bych Vás chtěl informovat. Akce 2. 7. byla zaměřena na stažení dataloggerrů ze Suché rotundy, protože nám v nich docházely baterky. S Čanisem jsme přetransportovali k prostorám rotundy Suché i jeden díl hliníkového žebříku pro následnou snažší výměnu těchto čidel na hůře dostupných místech. Akce se účastnil i mladý Čanis - jeden z našich možných nástupců 💪Tom Ježek během našeho ponoru opravil vrátek, který teď maká na 100 %. V příloze dávám pár fotek, které jsou chronologicky řazené dle jednotlivých akcí. Druhá akce proběhla 11.7. a byla zaměřena na vědeckou činnost. Provedli jsme umístění nabitých 3 kusů datalogerových čidel do Suché rotundy a vyzdvižení 3 kusů pastiček, kterými se mělo ověřit, zda v Propasti žijí blešivci, což jsou drobní bentičtí korýši. Výzkumní pracovníci hydrobiolog, lektor RNDr. Petr Jan Juračka, Ph.D., QEP z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a jeho student druhého ročníku bakalářského studia na výše uvedené fakultě Matěj Ešpandr nám po rozevření všech 3 pastiček sdělili, že jsou prázdné a potvrdili tak výsledky z předešlých výzkumů,, a to že voda Propasti je k životu nehostinná. Dobrou zprávou pro nás je, že na akci byl další potenciální náš nástupce Ríša Fryšák. V příloze přikládám opět pár fotek z této akce. Další červencová akce proběhla 25.7. a byla zaměřena na vyčištění hladiny Jezírka od menších klád, klacků a haluzí. Kluci a holky si na akci pěkně mákli a co šlo, to vytáhli. Byla provedena i kontrola zalanování - vodicích šňůr v Jezírku a Severozápadním kanálu. Vše je v pořádku a nachystané na celkem výjimečnou akci, která proběhne v měsíci srpnu, ale o tom Vám napíši podrobněji až příště. V příloze opět dávám pár fotek, ať si uděláte představu jak makáme i na “suchu “. Chtěl bych Vám i našim stálým partnerům: www.divesoft.com, www.mesto-hranice.cz, www.lola.cz, www.olkraj.cz, www.agama-diving.cz, www.messer.cz, www.trespresidentes.eu www.erk1466.cz poděkovat za neustálou podporu. Samozřejmě děkuji i všem účastníkům akcí za profi přístup a maximální nasazení. Děkuji také vědeckým pracovníkům z Mendelovy a Karlovy univerzity za super spolupráci. Výsledky této spolupráce vždy přikládáme ke každoroční závěrečné zprávě. (Feed generated with FetchRSS)

  • Pracovní i zábavní soustředění na Black...
    by eiger eiger on 26. júla 2026

    Důl Black Hill jsme v roce 1986 zachránili před  zasypáním a tak  nám byl dán tak trochu do vínku. I proto se o něj staráme a tím nejsou myšleny jen kontroly dolu jako zimoviště. K sestupu na spodní patra slouží dvacetimetrová šachta a výstup na hraně šachty není nejpříjemnější. Proto jsme se rozhodli toto místo trochu upravit a současně vykácet již mohutný stromový a keřový nálet ve vstupní šachtě Proto k Black Hillu vyrazili poslední červencový víkend Pepa, Roman, Vašek,Kuba Z., Roman  st. a pak nás doplnili i Jirka a |Kuba W. Nejdříve úprava místa pro slanění na II patro. Pro usnadnění výstupu ze šachty mezi I a II patrem byla na hraně šachty ukotvena ocelová podpora lana, která má zjednodušit přechod přes hranu šachtice. Velký dík patří i Romanovi st., který ocelovou podporu vyrobil.     Vyčistění vertikálního vstupu do Černého dolu (Black Hill) od náletů a křovin Svážné stěny byly silně zarosteny lískovým, bezovým a javorovými již vzrostlými nálety, které překrývaly expozici do dolu. Nálety byly pokáceny a vytaženy na povrch nad ústí vstupní šachtice     A večer nastala zábava pro naše děti, vnuky …. díky skvělým soutěžím Markéty ..   A mezitím Monika a Roman tvrdě makali v krasu se skupinou Kerberos na prolongaci jeskyně Kamenný ponor a stihli vytransportovat 146 kyblíků.   The post Pracovní i zábavní soustředění na Black Hill i v krasu appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.

  • Jeskyně Výpustek u Křtin v Moravském krasu je...
    by Jeskyně ČR - Správa jeskyní České republiky on 22. júla 2026

    Jeskyně Výpustek u Křtin v Moravském krasu je kompletně bezbariérová - pro vozíčkáře i třeba rodiny s kočárky. A prohlídku jde spojit i se Santiniho kostelem a o víkendech i arboretem ve Křtinách. Více přibližuje reportáž DVTV: https://www.dvtv.cz/dvtv/videos/kazde-dobrodruzstvi-stoji-za-to-rika-bikerka-na-voziku-navstivime-jeskyni-kde-meli-naciste-fabriku-i-terapii-zeleni (Feed generated with FetchRSS)

  • Photos from Speleologická záchranná služba's...
    by ZO ČSS 6-08 Dagmar on 21. júla 2026

    V sobotu proběhlo v jeskyni Dagmar cvičení SZS. Dík za možnost být u toho 🤝 (Feed generated with FetchRSS)

  • Objevujte zpřístupněné jeskyně ČR a hrajte...
    by Jeskyně ČR - Správa jeskyní České republiky on 21. júla 2026

    Objevujte zpřístupněné jeskyně ČR a hrajte o zajímavé výhry. Správa jeskyní České republiky vyhlašuje první ročník fotografické soutěže „Cvakněte jeskyni a vyhrajte“. 📷 Vyfotografujte se při svém výletě do některé ze 14 zpřístupněných jeskyní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 💬 Vymyslete vtipný text, který se k fotografii vztahuje. 📧 Příspěvek zašlete do 31. srpna 2026 na e-mail soutez@caves.cz. Hlavní výhrou je víkendový pobyt v jedné z provozních budov přímo u jeskyní dle aktuální nabídky – přenocujte tam, kam se jen tak někdo nepodívá! Dalších devět oceněných obdrží rodinné vstupenky k návštěvě libovolné jeskyně v ČR. Více na https://www.caves.cz/aktuality/cvaknete-jeskyni-2026 (Feed generated with FetchRSS)

  • Do krasu Slovinska
    by eiger eiger on 21. júla 2026

    V krasu Slovinska je bezpočet jeskyní a propastí s bohatou krápníkovou výzdobou. A ty přilákaly 17-19 července Moniku, Romana, Láďu a další kamarády Davida s ZO Labyrint, Míšu (vedl exkurze) ze skupiny Jána Majku a kamarády Jirku a Marci. Nakonec stihli tři propasťovité systémy a stálo to za to. Systém Logarček. Dlouhý přes 5 km s hloubkou 120 metrů. Hned po počátečním slanění je jasné, že se bude jednat o velice nádherně zdobenou jeskyní. Mišo s Jirkou nás provádí zcela neomylně systémem úzkých krápníkových chodbiček k dalšímu slanění do spodních pater, ještě, že už cestu znají, ušetří nám to dost, tolik potřebného času. Horní patra jsou suchá s množstvím krápníků. Dolní patra pak změní charakter na blátivé chodby s obřími dómy. Nejprve jdeme směr Severní rokav. Blatna dvorana dostává svému jménu a doslova se kloužeme po zadku jejími síněmi. Ve Skalním rovu po chvilce trefujeme průstup skrze úzké a blatité plazivé systémy do obří chodby, kterou docházíme k jezerům. To je pro dnešní den náš točný bod.    Na druhý den nám Mišo domluvil u místních jeskyňářů otevření jeskyně Netopirjeva jama pri Orleku.   Má délku 370 m s hloubkou -46 m (-80 m v jamarské věži). Sebou máme více jak 120 metrů lan a používáme vše, navíc v propasti padla 80 m lano a v pytli zbývá necelý metr , opět můžeme jenom děkovat, že jsme zde s Mišem, který má informace nejaktuálnější. Nepatrnou dírou v zemi se soukáme úzkým zřejmě střílením prostorem až k prvnímu slanění, které nás svede na římsu nad propast. Ani z ní však není dno, na které dále míříme vidět. Ústřední propast je monumentální nejen výzdobou, ale i svými expozicemi, při které se tají dech. Po 80 metrovém sestupu s přepínkami „pod převisy a v luftu“ nutno říci, že cesta sestupu je vedena perfektně. Dole nás čeká další slanění užší chodbou, kde se ukrývá z jeskyně to nejlepší. Výzdoba v síni, do které se dostaneme je neskutečná. V komínech jsou lana vedoucí do výzdoby, a tak si prohlížíme tuto nádhernou síň i shora Netopirjeva jama pri Orleku vstup   Netopirjeva jama pri Orleku Poslední den brzy ráno a už jsme zase v cajkách a slaňujeme jeskyni MT11 (Materija). Jeskyně má délku 350 metrů s hloubkou -70 metrů, ale výzdoba a nádherně obrovské dómy opět potěší jeskyňářské oči. Průchod na spodní patro je opět natolik nepatrný, že jsme rádi, že Mišo ví, kde přesně je Děkujeme Míšovi z oblastné skupiny Jána Majku za to, že naplánoval takto nádherný prodloužený víkend v těchto famózních Slovinských jeskyních a samozřejmě všem účastníkům za neúnavné tahání vaků, lan a potřebného materiálu, abychom se dostali do těch nejkrásnějších prostor skrytých hluboko v podzemí. Ubytko zařizuje Láďa a luxusně. Trochu se bojíme, po tom co vylezeme z jeskyně zamazaní blátem, jestli jsme neměli zvolit radši nějaký místní speleokemp. Hned po příjezdu je jasné, že majitelka penziónu nebudeme mít s „jamaři“ žádný problém a nad tím, že ji na prádelní šňůře visí plno špinavých overálů jen mávne rukou , načež kluky pošle k sousedovi do sklípku pro místní vínko. Dle zápisu Moniky     The post Do krasu Slovinska appeared first on Speleologický klub ORCUS Bohumín.